Historie knihy

 

Cesta k dnešní podobě tištěné knihy byla dlouhá a počátky jejího vývoje lze v Evropě datovat od 15. století. V tomto století jistý německý zlatník Johannes Gutenberg zdokonalil sazbu odlévaných tiskařských liter, které byly skládány do řádků a stránek a výsledná matrice byla opakovaně použitelná pro tisk na dřevěném lisu. Podstatně se tak rozšířil a  zjednodušil knihtisk a tedy i množství knih vydávaných Evropě. Do té doby byla většinaknih psána ručně nebo se tiskly ve formě tzv. inkunábulí (prvotisků). Díky Gutenbergově vynálezu se knihtisk rychle rozšířil po Evropě a následně do celého světa. S drobnými úpravami zůstala Gutenbergova technologie odlévání liter nezměněna až do konce minulého století, kdy začala být nahrazována ofsetovým tiskem. Trochu jiná situace v oblasti vývoje knih a knihtisku byla v Číně. Zde byl papír znám již od přelomu 1. a 2. století a také sériové rozmnožování obrazu a textu začalo být používáno podstatně dříve. Základy deskotisku zde byly položeny již na konci 6. století a tato technologie se dále šířila do Japonska a Koreje. Dodnes existuje několik exemplářů buddhistického kánonu Dharani, jenž byl v letech 764 – 770 vytištěn v Japonsku v počtu asi milionu kusů na papírové svitky a rozesílán všem klášterům a svatyním v zemi. Tyto svitky jsou uznávány za nejstarší tištěné knihy světa.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg (1397/1400, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Důsledkem rozšíření jeho objevů byla masová produkce knih a zlom v možnostech šíření informací. Svůj vynález uskutečnil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu.

 

Další souvislosti, najdete zde: 

http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/historie-knihy/1551-knihtisk-pi-seng-gutenberg